Samozřejmě, že se dá. Horolezci to dělají naprosto běžně, protože uprostřed Himalájí ještě pořád nikdo nepostavil hotel. Ale časem to jistě nějakého osla napadne. Nuže, pokud chcete přespat venku i v zimě, máte dvě možnosti. Přespat nenápadně jen ve spacáku, nebo pohodlněji pro vás, ve stanu, kde si můžete i přitopit. Jako všechno ostatní, i zde mají oba druhy noclehu své plusy, ale také mínusy. V případě jednoduchého přespání je to jasné. Nemáte pohodlí a je to skutečně spíše nouzové řešení. Samozřejmostí je speciální spací pytel a pořádné oblečení. Je nutno pamatovat, že největší přítel není mráz, ale váš vlastní pot. Pokud se na něj mráz dostane, máte velký problém. Takže se musíte snažit o to, aby na vás dědeček Mrazíček svými prstíky nedosáhl. Pokud se vám to povede, nebudete mít větší potíže. 

Pohodlnější je to ve stanu. Ten si můžete zakoupit za nemalý peníz a k němu spoustu dalších vychytávek. Lihové kostky a malý vařič bude jen takovým základem. Ve stanu se pak můžete i trochu svléknout, uvařit si čaj, nebo polévku „pytlíkajdu“ a před spaním si můžete i číst. Nevýhoda toho je pak ta, že musíte tahat stan a spoustu těch dalších věcí. Nota bene že vás půjde vidět zdaleka, ony se stalo zvykem, že se stany vyrábějí barevné, tedy, aby bylo skutečně vidět z co největší dálky.

Takže pokud o to nestojíte, musíte si tak jako my sehnat padákové plátno. To je totiž bílé a lehké. V nouzi si vezměte prostěradlo. Tím stan zakryjete a budete pro amatéry skoro neviditelní. Pokud jdete jen na jednu noc a víte, že nejdete do nějakých nebezpečných hor, základní výbava stačí. Pokud však máte vyšší ambice, rozhodně nic nezapomínejte a pamatujte na několik zásad. A vůbec se nemusíte stydět za to, že máte s sebou i píšťalku. Může vám zachránit život, stejně jako to, že budete informovat recepci kam máte namířeno.